Historie plemene
Neoficiální vznik plemene Miniaturní americký ovčák se datuje někdy koncem šedesátých let v Kalifornii.
V tomto roce došlo k registaci Miniaturního amerického ovčáka do registru národních plemen, v té době pod jménem Miniaturní australský ovčák.
Plemeno brzy dosáhlo celonárodní popularity. Prvním klubem, který MAS přijal byl MASCUSA, který vznikl v roce 1990 a v roce 1993 byl oficiálně přijat.
V květnu 2011 bylo plemeno zařazeno pod AKC jako Miniaturní americký ovčák a byl založen klub UKMASC ve Velké Británii, kde plemeno zatím není uznané pod UK Kennel Club.
V tomto roce došlo k oficiální zařazení chovu MAS i v České republice a to pod klubem KCHMPP (Klub chovatelů málopočetných plemen). Od této chvíle se může zúčastnit výstav ve skupině Non FCI a lze jej v ČR oficiálně chovat.
V září 2019 FCI schválila plemeno Miniaturní americký ovčák jako dočasně uznané, nyní se řadí do skupiny FCI I.
Chov Miniaturních amerických ovčáků se v ČR velmi rychle rozšiřuje, což s sebou nese pozitivní i negativní dopady. Oficiální počet registrovaných MAS v ČR rychle narůstá …
Plemeno Miniaturní americký ovčák vzniklo v Kalifornii koncem 60. let 20. století šlechtěním malých Australských ovčáků. Cílem chovatelů bylo udržet aktivní povahu a inteligenci Australských ovčáků společně s malou výškou. První registrace plemene byla v roce 1980 u Národního registru ovčáckých psů (National Stock Dog Registry) a to pod názvem Miniaturní australský ovčák. Jen o pár let později získalo plemeno oblibu v celonárodním měřítku. Prvním mateřským klubem se stal MASCUSA, klub založený roku 1990 a uznaný v roce 1993. V květnu roku 2011 bylo plemeno zapsáno i do American Kennel Club pod názvem Miniaturní americký ovčák. Údajně proto, že AKC nepovoluje podobné názvy, aby nedocházelo k záměnám. Proto se z Miniaturního australského ovčáka stal ovčák americký, tedy Miniaturní americký ovčák (Miniature American Shepherd, odtud zkratka MAS).
MAS se využívá k pasení menších kusů dobytka, například ovcí a koz, ale má dost kuráže i na práci s většími zvířaty. Malá velikost plemene z nich však udělala dokonalé společníky. Pes, kterému nechybí kuráž, který bez problému zvládá i špatné počasí, velmi inteligentní a přitom docela skladný se osvědčil nejen v Americe, ale těší se stále větší oblibě po celém světě. Je to plemeno s jedinečnou identitou – nápadný, všestranný malý pastevecký pes, který se cítí doma na ranči stejně jako ve městě.
Při výčtu dobrých vlastností plemene však nelze zapomínat i na vlastnosti, které nemusí vyhovovat každému a proto je na místě se s plemenem před pořízením seznámit co nejlépe, ať nejste následně zaskočeni či zklamáni. Rozhodně to není jednoduchý pes ani na výcvik, ani na soužití, vždy záleží hlavně na tom, co od tohoto plemene jeho nový majitel očekává.
Proč není vhodný začátečníkům nebo co by vás mohlo odrazovat se dočtete v sekci Povaha. Nezapomeňte také prozkoumat, jaké možné zdravotní komplikace toto plemeno provází, více o nich naleznete v sekci Zdraví.
Standard plemene a Podmínky chovnosti ocení především zájemci o chov a výstavy, ale doporučuji si tyto dvě sekce přečíst (alespoň jednou) úplně všem zájemcům o toto plemeno.
Vzhled plemene
Barva
Miniaturní americký ovčák má stejné barevné provedení jako Australský ovčák. Nicméně díky menšímu počtu jedinců, jsou některá barevná provedení vidět jen minimálně. Základem jsou čtyři barevná provedení: blacktri, redtri, blue merle, red merle. Tyto provedení jsou pak ve verzi s a bez bílých znaků a s a bez pálení (hnědé znaky). Varianta bez pálení se nazývá bicolor tedy bi (například black bi). Ještě můžete narazit na jedince bez bílých znaků a bez pálení, tito jedinci se nazývají solid (například blue merle solid). Celkem se tedy dostanete na 16 možných variant barevného provedení.
Oči
Oči mnoha jedinců zaujmou nejednoho kolemjdoucího. Miniaturní americký ovčák může mít mnoho barevných variant očí od modré až po téměř černou. Nejpoutavější jsou však psi, kteří mají každé oko jiné nebo část oka. Ano, mohou mít i půlku, či jen tečku, modrou v hnědém oku . Modrá barva se neváže jen na merle zbarvení. V našem vrhu A najdete Abigail – black tri fenu, která má obě oči modré nebo Abu – black tri pes, který má každé oko jiné. Za zmínku stojí ještě fakt, že štěňata mají nejdříve oči modré, následně se začnou barvit a mohou se dobarvovat až do půl roku, je proto potřeba trpělivě vyčkat. Barvu očí nelze předvídat.
Ocas
Ocas se vyskytuje celkem ve třech variantách:
- kupírovaný
- NBT (natural bob tail) = přirozeně krátký
- dlouhý
Kupírovaný ocas je ocas plné či částečné délky (dle genů), který je těsně po narození zkrácen veterinárním lékařem na minimum, kupírovaný ocas je doporučován standardem plemene (jedná se o původní znak plemene). NBT může být buď tak jak se pes narodí nebo může být následně dokupírován. Jedná se o přirozeně krátký ocas, tedy ocas, který nemá plnou délku. Nicméně pes může mít ocas i polodlouhý nebo 3/4. Ne vždy je tedy NBT na první pohled zřetelný. Takový ocas se velmi často dokupírovává (pro potvrzení NBT je nutný genetický test). Ocas dlouhý, je ocas plné délky, nejčastěji zakončen bílou špičkou.
Výška a váha plemene
Velikost určuje standard plemene, to ovšem neznamená, že se nemůže stát, že některý jedinec je vyšší nebo nižší než udává standard. Pokud některý pes nedoroste nebo přeroste standard, nepatří do chovu. Výška a váha u štěňat se odvozuje od předků, nejčastěji tedy od rodičů a prarodičů. Naše Minnie má 38 cm v kohoutku – výška od země k lopatkám psa. Maminka Minnie – Betty má jen 35 cm, tedy ani menší štěňata než Minnie nebudou neobvyklá, dopředu se však odhadovat nic nedá, genetika je mocnější než statistiky.
Standard udává výšku jasně:
- Psi: 35,5 cm až 46 cm v kohoutku
- Feny: 33 cm až 43,5 cm (včetně) v kohoutku
Mějte prosím na paměti, že výšku našich odchovů nejsme schopni ovlivnit více než správným výběrem spojení. Nezaručujeme se tedy za to, že všechna naše štěňata budou mít správnou výšku. Samozřejmě nám bude líto, pokud danou výšku nesplní, ale nic víc nedokážeme dělat, pokud to pro vás bude důvod k vrácení psa, budeme to respektovat. Rozhodně nechceme, aby naše odchovy žily tam, kde nejsou chtěné.
Ještě upozorním, že je omyl se domnívat, že když spojíte velkou fenu a malého psa, budou štěňata někde uprostřed a budou tedy v rámci standardu. Krycí pes by se měl vždy co nejvíce přibližovat ideálu a neměl by tak tvořit protiklad feny.
Váha je velmi individuální. Bohužel se na výstavách často ukazuje, že čím tlustší a chlupatější jedinec, tím lepší ohodnocení. To je však jen otázka vzhledu a preferencí rozhodčího, ideální váha je ale podstatná především pro dobré zdraví a kondici psa. Ideální váhu poznáte tak, že psa bez použití tlaku pohladíte po boku a musíte cítit žebra. Při horním pohledu je vidět mírná prohlubeň za hrudníkem a z bočního pohledu je břicho taktéž mírně vtaženo. Nejčastěji se setkáte s váhovým rozmezím 10-15 kg, podle pohlaví a dalších již zmíněných faktorů.